Jan Rejžek: Nevzdávejte se jenom proto, že je něco těžké

Český filmový a hudební kritik, básník Jan Rejžek se ve svém volném čase předčítá dětem pohádky. Díky seniorskému spolku Mezi námi jsme ho oslovili, aby se zapojil do projektu Pošlete vzkaz příběhem.

zdroj fotografie: www.cestovatelskestredy.cz/osobnosti/jan-rejzek

Jste umělec tělem i duší, a tak není těžké pochopit, že vaše cesta k literatuře byla zcela přirozená. Můžete popsat, jak jste se ale dostal k tomu, že předčítáte dětem?

O předčítání dětem jsem se dozvěděl ze zajímavého rozhovoru v měsíčníku Hobulet Prahy 7. Na základě něho jsem kontaktoval neziskovku Mezi námi. V Mezi námi jsem se pak potkal s celou řadou lidí s vášní nejen pro literaturu, ale i pro různé mezigenerační projekty. Spojení mojí celoživotní lásky – literatury – s prací s dětmi je pro mě strašně obohacující.

Jaké žánry dětem čtete? Jedná se jenom o pohádky, nebo i o něco dobrodružnějšího? Co mají děti nejradši?

Výběr toho, co mohou čtecí babičky a dědečkové dětem číst, je velmi široký. Nakonec jsem se rozhodl pro knihu, kterou jsem měl rád jako dítě a kterou mám rád do teď – Medvídek Pú. S překvapením jsem po letech zjistil, že je to text spíš pro pokročilejší čtenáře a musel jsem děj pro ty nejmenší trochu zkrátit a zpřehlednit. Pro to, aby příběh děti bavil, je totiž klíčové, aby rozuměly tomu, co se v něm odehrává. A taky, aby v dětech hlavní postavy vzbuzovaly nějaké emoce, což je u Medvídka Pú poměrně snadné, protože děti obecně vnímají medvídky a zvířátka pozitivně.

Když se řekne „čtecí dědeček“, člověk si představí kmeta úctyhodného věku, který čte dětem před spaním. Jak si máme představit, že čtení pro děti vypadá?

Bude to znít jako klišé, ale většinou sedím v křesle a děti relaxují na zemi na koberci. Často se jedná o poměrně interaktivní čtení, jelikož děti mají velkou spoustu otázek. Stejně jako se ptají svých rodičů: „A proooč?“, dokáží se se stejným odhodláním vyptávat mě. Děti mají taky samozřejmě rády, když měním hlas a napodobuji různá zvířátka. A to se u Medvídka Pú hodí. Nejen že v knížce vystupuje celá řada postav, ale příběhy jsou postavené hodně na konverzacích, takže když se spolu třeba baví Íjáček s Prasátkem, je to pro všechny, i pro mě, velká zábava.

Pošlete vzkaz příběhem je o mezigeneračním dialogu mezi dětmi a seniory, o vzájemném přiblížení těchto dvou světů. Co konkrétně děláte vy, abyste se přiblížil mladším generacím (mimo čtení malým dětem)? 

Trochu odbočím od knih, ale pokud jde o přiblížení se mladším generacím, vrátil jsem se k poslechovým pořadům a v literárních kavárnách či knihovnách pouštím hudbu, která se běžně v rádiích nehraje. Rád mladým nebo lidem mladším, než jsem já, otevírám obzory, představuji jinou perspektivu.

Je něco, co vám leží na srdci a co byste chtěl vzkázat mladším generacím? Jaký vzkaz byste poslal mladým vy?

Mladším generacím bych rád předal heslo prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka: „Nedat se, to je všechno!“ Vím, že život jednotlivce i život společnosti často není jednoduchý. Byl bych ale rád, kdybychom byli sebevědomí, dokázali si stát za svými názory, nevzdávat něco, jenom proto, že je to těžké, prostě se nedat.

(Visited 116 times, 1 visits today)