Dětský domov Uherské Hradiště
Autorem díla je Monika Žákovičová (14 let).
Přátelství v penzionu
Bílé vlasy
Modré oči
Ústa, která mluví.
O čem?
O životě, lásce, rodině i přátelství.
Život
Nitka na kterou navlékáme korálky.
Každý korálek je jiný,
Pro život tak potřebný.
Přináší nám štěstí,
v podobě dětí.
Láska a rodina.
Vnoučata, děti, manžel.
Společné sny a splněná přání.
Přátelství
Ten, kdo zná tajemství.
Ten, kdo zná tvé neřesti.
Ten, co ruku podá ti.
Přítel je důležitá osoba v životě každého z nás,
ať je nám deset, sto, či padesát.
Michaela Janošková (16 let), autorka básně
Míša hraje na flétnu, rovněž ráda tančí. Do projektu “Pošlete vzkaz příběhem" se iniciativně zapojila jednak tanečním vystoupením, výtvarnou činností, ale i osobním zájmem o klientky zařízení. Básničku složila následně po návratu ze společného setkání, kdy jsme společně vyráběly kytičky života a děti se tak mohly seznámit s jednotlivými příběhy.
Předzahrádky
Byla jedna malá holčička a říkali jí Věruška. Narodila se v malém městečku pod hradem Buchlovem, kterému se říkalo Buchlovice. Tady také vyrůstala v domečku s předzahrádkou. Každé jaro do ní sázela macešky a tulipány. Věruška časem vyrostla v dospělou ženu a zamilovala se do chlapce, za kterého se pak vdala. Postavili si domeček, ve kterém žila se svým manželem a dvěma dětmi. Její zahrádka byla plná macešek a tulipánů. Protože Věruška měla ráda děti, stala se paní učitelkou a začala učit na základní škole v Kunovicích. Do Kunovic do školy dojížděla autobusem a cestou pozorovala rozmanitou přírodu. Ve výtvarné výchově pak s dětmi kreslila červené tulipány a fialové macešky.
Věra Hamhalterová, 91 let
Byla učitelkou a své povolání měla moc ráda. Na základní škole v Kunovicích učila necelých 41 let. Pochází ze tří sester a má dvě děti. V penzionu žije se svojí sestrou a pravidelně ji navštěvuje vnučka Maruška, která studuje na automechanika, s kocourkem Mourkem. Miluje zvířata, kočky nejvíc. Krom zvířat miluje i přírodu a květiny, nejradši má macešky a tulipány.
Jak se nám tvořilo?
První tvořivé setkání dětí z dětského domova a klientů Penzionu seniorů proběhlo v květnu. Tomuto setkání předcházela domluva s vedením penzionu, dohodnutí podmínek a představení projektu Pošlete vzkaz příběhem. S dětmi jsme se domluvili na rozdělení činností v přípravné fázi – vystřihování šablon na ,,kytičky života“, nákup a sbírání materiálu k výrobě a jako velmi důležité – čím potěšíme klienty penzionu. Návrh na vlastnoručně upečenou bábovku byl s jásotem uskutečněný.
Vlastní setkání se neslo v krásné, srdečné atmosféře. Po úvodním seznámení nejdříve děti předvedly taneční vystoupení, potom následovalo výtvarné tvoření prohloubené o sdělování životních příběhů, navázání vzájemného přátelství, povídání o rodině, dětství, zaměstnání, dětech, vnoučatech i zálibách.
Na toto setkání jsme navázali individuální návštěvou dětí za jednotlivými klienty, ať už je to předčítání knihy, povídání, nebo návštěva cukrárny. Společně se těšíme na opékání špekáčků, kdy klienti penzionu navštíví naše zařízení a oslavíme tak zahájení školního roku.
Foto: společné tvoření
