Základní škola a Mateřská škola Kladno III
Autory díla jsou Adéla Slabihoudková
(9 let) a Kryštof Novák (8 let)
Vezl jsem prezidenta Havla
Jak jsem se stal holičem
Po základní škole jsem se rozhodoval, co budu dělat dál. Vzhledem k tomu, že můj tatínek byl holič, tak jsem se také vyučil holičem a několik let jsem se tím i živil. Dnes už bych asi nikoho neostříhal, stejně tak, jako si už nezahraji na tahací harmoniku, na kterou jsem v mládí hrával.
Jednou se za mnou zastavil vedoucí pekáren z Kladna a nabídl mi práci v odbytu, což znamená, že jsem jezdil po republice a vyřizoval různé záležitosti. Nakonec jsem v těch pekárnách strávil celý pracovní život až do důchodu. S manželkou jsem žil 60 let a vychovali jsme tři děti.
Prezident Havel
Baráčnický spolek potřeboval nového předsedu, kterému se říkalo rychtář. Byl jsem zvyklý z práce hodně komunikovat, a tak jsem to přijal. Pořádal jsem různé akce nejen pro dospělé, ale i pro děti. Chodilo se v krojích, pořádaly se plesy a zábavy. Také jsem zajišťoval všelijaké výlety, a dokonce i zahraniční dovolené. Při této mé dobrovolnické práci jsem měl tu možnost se seznámit s prezidentem Václavem Havlem a jeho ženou Olgou. Pamatuji si, jak jsem pro ně jednou připravoval jízdu v prezidentském kočáru, který byl tažen koňmi. Seděl jsem vedle prezidenta na kozlíku, on si vzal otěže a ten kočár řídil. Rychtáře jsem dělal celkem 11 let.
Vladimír Srnka, 92 let
Narodil se v Lánech, které jsou známé díky svému zámku, jenž slouží jako prezidentské sídlo. V Lánech strávil prakticky celý život, než se přestěhoval do domova v Kladně.
Předsedou tělesně postižených
„Mám za sebou 16 operací a moje heslo zní – hlavně se nevzdávat!“
Protože jsem byl pořád dost aktivní, tak jsem se ještě k tomu všemu stal předsedou tělesně postižených v oblasti Nového Strašecí.
Když mi bylo 70 let, tak jsem zanechal všech veřejných funkcí, abych si také trochu odpočinul. Před pěti lety jsem se z Lán přestěhoval do domova pro seniory. Pořád jsem aktivní, ale vybírám si pouze to, co mě baví. Sám jsem za svůj život podstoupil 16 operací a moje heslo bylo – hlavně se nevzdávat. Kdybych to vzdal, tak už tady nejsem.
Jak se nám tvořilo?
O soutěži Pošlete vzkaz příběhem jsme se dozvěděli od našeho pana ředitele. Jelikož jsme Domov Kladno-Švermov již několikrát navštívili, soutěž nás hned zaujala.
Děti byly z návštěvy nadšené. Po cestě tam si celou dobu zpívaly a natrhaly i kytičky pro babičky.
Foto: společné tvoření
