Základní škola a Mateřská škola Přemyslovice, p. o.
Soutěžní práci vytvořili žáci Základní školy a Mateřské školy Přemyslovice
Babička Anička
Již dlouhou dobu spolupracuje naše ZŠ Přemyslovice s DD Kostelec na Hané a LDN DD Kostelec na Hané, kde máme i svou „adoptovanou babičku Aničku“. O to víc je nám velmi blízká, když celý život pracovala jako učitelka na prvním stupni ZŠ. Babička Anička měla v životě štěstí, ale také smutné rány osudu, které ji přivedly na sklonku života do DD. Proto se s vámi podělíme o příběh babičky Aničky, život jejíma očima. Babička Anička nám začala vyprávět.
Narodila se do chudé rodiny v Senici na Hané, tatínek byl zemědělec, staral se o koně, potom mu byla nabídnuta práce hajného, to naší paní Aničce bylo dva a půl roku, nová tatínkova práce znamenala stěhování do Nových polí, tam začala chodit do školy, do Vilémova, potom na měšťanku do Luké. Po měšťance nastoupila na střední školu pro dívky, ale už v té době věděla, že se chce stát učitelkou. Vystudovala střední školu, tenkrát byla umístěna do školy v Bruntálu, ze začátku učila v mateřské školce, až později, když poznala svého manžela, přestoupili spolu na velkou školu, začala učit první třídu, a to jí zůstalo celý život. Paní Anička měla s manželem dvě děti, dcera bohužel jako mladá umřela na zákeřnou nemoc rakovina, která vůbec, zákeřnice, navštěvovala příbuzné, ale i samotnou Aničku. Syn se stal vojákem z povolání, odešel za prací na Slovensko, kde žije s manželkou a dvěma dětmi. Bohužel vzdálenost do Kostelce je veliká a tak Aničku navštěvuje jednou ročně. Při svém působení v Bruntálu Anička byla často nemocná, a tak odešli spolu s manželem učit blíže k nám do Chudobína až do konce svého pracovního života. V důchodovém věku se babička Anička vrátila zpět do Vilémova, kde doteď mají dům, který ale už navštěvuje, je tam jednou ročně její syn s rodinou. Babičce Aničce zůstal už jen syn, bohužel je už také v důchodovém věku, šedesát šest let, a není v jeho moci jezdit za maminkou častěji. Jsme rádi proto s dětmi ze školy, že si nás babička oblíbila a můžeme s ní prožívat její babí léto života. My se snažíme pomáhat paní Aničce a ona nám pomáhá pochopit, co nás ještě v životě čeká, co nás může překvapit. Bereme její rady za velmi cenné a jsme rádi, že takovou skvělou paní máme ve svém světě mládí.
Anna Dostálová, 90 let
Žila v chudé rodině, tatínek byl myslivec a maminka se starala o domácnost. Jednou se rozhodla, že bude učitelkou, a tak se i stalo. Celý život učila malé prvňáčky a v učitelských kruzích poznala i svého manžela. Měli spolu dvě děti, syna a dceru. Dcera bohužel v dopělosti podlehla zákeřné nemoci, později přišla i o manžela a o rodiče. Nyní žije v domově pro seniory.
Jak se nám tvořilo?
Domov pro seniory v Kostelci na Hané navštěvujeme velmi často. Senioři jsou velmi rádi za každé chvilky s námi a my jim rádi děláme radost. Vozíme jim drobné dárečky a babičky nás vždy potěší nějakou sladkostí. Hlavně s naší babičkou Aničkou jsme si na sebe hodně zvykli, vždy jsme moc rádi za chvilky s ní. Rádi také plánujeme aktivity na příště.
