Základní škola Bystřany II

Zpět do galerie

Autory prací jsou děti ze Základní školy Bystřany, okres Teplice

Učitelka ve školce

Když jsem byla malá holčička, ráda jsem si hrála na školu, a to mi zůstalo až do dospělosti. Bydlela jsem na vesnici v baráčku, kde jsme bydleli, a okolo něj bylo hodně dětí. Ulici, kde byl náš dům, bylo plno dětí. Chodili jsme hrát na palouček různé hry, když jsem zrovna nepomáhala doma mamince. To nebylo jako dnes, musela jsem krmit králíky a slepice a také sbírat vajíčka. Měla jsem dost povinností, a až když byly splněné, hurá ven. Naše hry byly s míčem, skákání přes švihadlo, ráda jsem to tam řídila. Určovala jsem u schovky, kdo bude pikat atd. Byla jsem už taková malá učitelka. Když jsem skončila základní školu, šla jsem studovat pedagogiku. Nastoupila jsem jako vychovatelka v Bořislavi, kde bylo sanatorium. Tam jsem se starala o nemocné děti, hrála si s nimi, aby se jim tam více líbilo. Až když se mi narodily děti, tak jsem nastoupila do mateřské školy v Bžanech a tam jsem vydržela až do důchodu. Jako paní učitelka v mateřské škole jsem se starala, aby se dětem ve školce líbilo. Učila jsem je poznávat barvy, malovali jsme. Těch básniček co se děti naučily. A moc pěkná byla vystoupení, která jsem s nimi nacvičovala, abychom pozvali rodiče a předvedli jim, jak se nám to povedlo. Když už jsem byla starší, tak do školky chodily děti dětí, co jsem je měla jako malé ve školce. Byla to moc krásná práce.

Jak se nám tvořilo?

Setkání jsem iniciovala já – jsem vychovatelka ve školní družině, jmenuji se Lucie Perglová.
Nejdříve jsem se spojila s domovem důchodců, zda se s námi projektu zúčastní. Poté jsme dohodli společně termín a doufali v hezké počasí, protože jsme se chtěli setkat v DD v jejich hezké zahradě. Děti se rozdělily do tří skupinek a šly poslouchat vyprávění z mládí. Děti si poctivě dělaly poznámky na papír všeho, co je zajímalo. Po cca hodině povídání jsme se odebraly zpět. V následujících dnech se děti dle svých poznámek pustily do výtvarného zpracování příběhu.
Dětem se vyprávění a setkání moc líbilo, měly i dost otázek, co je zajímalo, a zjistily něco o soukromí některých klientů DD. Bylo vidět i na klientech, že se jim to líbilo, byli spokojení, že si můžou s dětmi povídat a mají společnou řeč.

Eva Capoušková, 87 let