Základní škola Koryčanské Paseky, Rožnov p. R., příspěvková organizace lll
Autorem díla je Viktorie Jakšíková (11 let)
Cesta do školy
Poprvé po prázdninách se Šárka, Kája, Olina, Lubor a Adinka společně ubírali do školy. Malá Adinka cupitala vzadu, pobrekávala a ptala se, proč musí jít do školy, když se jí ve školce tak líbilo? „No přece, abys tam došla,“ zasmál se starší Kája. „A proč?“ „Pro slepičí kvoč,“ zchladila ji naštvaně Olina. Po chvíli se ozvala Adinka zase: „A proč se musím učit?“ nedala se malá a naštvaný Lubor řekl: „To proto, abys neumřela blbá!“ Vtom Kája rozhodil teatrálně ruce a zadeklamoval: „Alma mater, jak já tě miluji…“ a zakopl o obrubník chodníku. Přistál tvrdě na zemi a malá Adinka se rozesmála na celé kolo! „Ještě že máš kam padat, kdybys neměl tu naši drahou matičku Zemi, tak by ses propadl rovnou do pekla,“ sykla sarkastická Olina. Chvíli šli mlčky a za chvíli se opět ozvala malá Adinka. „Maminka mi říkala, že škola je fajn, že se tam dozvím plno věcí potřebných pro život a poznám plno nových kamarádů a kamarádek, a taťka se tomu smál!“ „Raději přidejte, ať nepřijdeme pozdě, koho by pak kantoři učili,“ dodal Lubor, ale malá Adinka rychle dodala: „No tak by se zatím opalovali, protože nedávno se můj starší brácha zasněně zahleděl směrem ke škole a zvolal: ‚Ty slunce mého života!‘ a taky už vím, proč je táta tak bledý. Kdysi totiž říkal, že moc rád chodil za školu, a protože je tam pořád stín, nemohl se opálit!“ Všichni mimo Šárku se rozesmáli, jen ona prohlásila: „Dělej, ty malá brepto, a nezdržuj, nebo ti utečeme,“ a přidala do kroku! Malá Adinka se rozběhla za ostatními, až se jí paty míhaly, a školní taška jí poskakovala na zádech jako neposedné kůzle!
Václav Štěpán, 77 let
"V Klubu seniorů není plodnějšího a talentovanějšího spisovatele a básníka. Nikdy nestudoval literaturu, ale jeho vášeň pro ni se ho drží dodnes. Od mládí píše básně, povídky, filosofické úvahy, a to na základě zkušeností, které vstřebává od samotného života. Pracovně se angažoval jako zámečník a nástrojář v n. p. Tesla Rožnov."
Jak se nám tvořilo?
Naše mezigenerační spolupráce probíhá už dva roky, a proto jsme se rozhodli, že se zapojíme i do Vaší soutěže. S prarodiči a seniory se navštěvujeme při různých činnostech. Žáci chodí do Klubu seniorů vystupovat s pásmem básní a písní, aby potěšili seniory, kteří slaví významná jubilea. Vždy jim osobně popřejí a předají vlastnoručně vyrobené přáníčko. Na oplátku chodí senioři i k nám do školy. V letošním školním roce k nám chodila babička Maruška a učila děti v hodinách pracovních činností přišívat knoflíky, sešívat látku anebo si ušít jednoduchou hračku. Brzy zjara k nám do školy přišli dědečkové a s nimi jsme vyráběli budku pro ptáčky. Jsme rádi, že našim žákům předávají senioři své zkušenosti, dovednosti a zručnost. Děti s nimi mají spoustu zážitků. Při práci si také děti kromě rad vyslechnou příběhy z jejich života. Často si užijeme i spoustu legrace! Máme u nás ve škole taková setkání všichni rádi! Jsme totiž malá škola rodinného typu od první do páté třídy a všichni se mezi sebou známe. Je samozřejmé, že k nám patří i naši senioři! Těšíme se na další společně prožité chvíle!
Za pedagogický sbor Mgr. Věnceslava Svatošová
